Jižní Morava leží stovky kilometrů od moře, a přesto má louky tak slané, že na nich rostou rostliny, které byste jinak hledali na mořském pobřeží.
Vnitrozemská slaniska patří k nejvzácnějším biotopům Česka. Vznikají jen tam, kde se sejdou tři věci – sůl v půdě, suché podnebí a pravidelné narušování – a rostliny i živočichové, kteří tu žijí, jsou specialisté: na obyčejné louce by nepřežili.
Slané pastviny byly kdysi roztroušené po celých jihomoravských nížinách, od Znojemska až po okolí Čejče. Většinu z nich lidé rozorali nebo odvodnili, další zarostly, a zbyly jen malé zbytky.
Kvetoucí hvězdnice panonská (Tripolium pannonicum) na Slanisku Dobré Pole. Na jižní Moravě bývala hojná, s úbytkem vhodných biotopů a koncem pastvy ale ustoupila. Dnes roste už jen na dvou lokalitách u Mikulova: na Slanisku Dobré Pole a na Slanisku u Nesytu. Zdroj: e-Věstník 03/2014, Správa CHKO Pálava a RP Brno, AOPK ČR. Foto: Nina Babicová
Jak vznikají slaniska
Čtyři kroky. Projděte je posouváním.
1
Sůl ve starém jílu
Pod loukami leží jíly uložené ve třetihorách. Obsahují rozpustné soli, hlavně sírany a chloridy.
2
Voda, která nemá kam odtéct
Jíl nepropouští vodu. Podzemní voda proto zůstává blízko povrchu a pomalu z jílu vyluhuje soli.
3
Výpar vytáhne sůl nahoru
Alespoň po část roku se vypaří víc vody, než naprší. Slaná voda vzlíná půdou, na povrchu se odpaří a sůl po ní zůstane.
4
Kopyta ho udržují otevřené
Pasoucí se zvířata, ideálně koně, utužují půdu. Slaná voda se tak snáz dostane k povrchu. Zároveň udržují nízký porost, takže slanomilné rostliny nezastíní vyšší tráva.
Zjednodušené schéma, není v měřítku. Zdroj: AOPK ČR – NPR Slanisko u Nesytu (palava.aopk.gov.cz).
Co slaniska potřebují
Slanou půdu. Vodu, která přichází a odchází. A nízký, otevřený porost, který udržuje pastva nebo kosení. Když pastva skončí, všechno zaroste rákosem, vysokými travami a keři a specialisté zmizí.
II
LIFE in Salt Marshes
Sedm let, 2023–2029, na obnovu více než 500 hektarů chráněných mokřadů a slanisek na jižní Moravě.
Co děláme
Na deset evropsky významných mokřadních lokalit vracíme dlouhodobě udržitelnou péči. Chceme udržet krajinu otevřenou, omezit invazní a expanzivní rostliny a zlepšit podmínky pro chráněné druhy – především tím, že na lokality vrátíme pastvu.
Kdo se na něm podílí
Projekt koordinuje Masarykova univerzita (ENVIROP, Ústav botaniky a zoologie) ve spolupráci s Jihomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické, Výzkumným ústavem monitoringu a ochrany půd (VÚMOP) a společností World from Space. O lokality pečuje projektový tým společně s místními chovateli, jejichž zvířata se na nich pasou, a s pomocí obcí a dobrovolníků – tak, aby péče mohla pokračovat i dlouho po skončení projektu.
Čísla označují lokality od západu na východ. Posouváním přeletíte ke každé z nich, nebo si lokalitu vyberte v mapě či v seznamu.
1
Vrbovecký rybník
Rybník u obce Vrbovec nedaleko Znojma, obklopený rozsáhlými rákosinami a loukami. Na jeho březích se drží ostrůvky vnitrozemských slanisk. Rozmnožuje se tu kuňka obecná (Bombina bombina) a na tahu se tu zastavuje čírka modrá (Spatula querquedula).
Mokřad s tůněmi uprostřed polí u obce Hevlín nedaleko rakouské hranice, na místě bývalé soustavy rybníčků. Žije tu deset druhů obojživelníků, především kuňka obecná (Bombina bombina), a v rákosí hnízdí bukáček malý (Ixobrychus minutus), moták pochop (Circus aeruginosus) a chřástal vodní (Rallus aquaticus).
Zdaleka největší lokalita: jasanovo-olšový lužní les v nivě Dyje s vlhkými loukami, rákosinami a mělkými tůněmi. Rozmnožuje se tu kuňka obecná (Bombina bombina), v mrtvém dřevě žije lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) a volavky popelavé (Ardea cinerea) tu hnízdí v neobvyklé kolonii daleko od vody.
Malé slanisko na okraji obce Novosedly s tůněmi, vrbovými křovinami a starými hlavatými vrbami. Je posledním místem v Česku s početnější populací kriticky ohrožené bahenky šášinovité (Crypsis schoenoides); roste tu i kuřinka přímořská (Spergularia maritima) a z tůní se ozývá rosnička zelená (Hyla arborea).
Malé slanisko v mělké sníženině u obce Dobré Pole – jedno z posledních dvou míst v Česku, kde ještě roste hvězdnice panonská (Tripolium pannonicum). Slané louky se zblochancem oddáleným (Puccinellia distans) se tu díky pastvě obnovují.
„Husí pastviště“ je pracovní název projektu pro pobřežní louku u střední nádrže Nových Mlýnů, v ptačí oblasti proslulé desítkami tisíc zimujících hus, například husy běločelé (Anser albifrons). Vodní buvoli tu otevírají rákosiny a odkrývají slanou louku i mělké prosluněné tůně.
Rozloha lokality
6,7 ha
Katastrální území
Pouzdřany, okres Břeclav
Spásají
Vodní buvoli
Druhy z tohoto příběhu
Užovka obojková Natrix natrix
Foto z dronu: Antonín Zajíček
7
Trkmanské louky
Vlhké, mírně zasolené louky u Rakvic s porosty ostřic a rákosu. Chrání jednu ze dvou českých populací pcháče krátkohlavého (Cirsium brachycephalum), panonského endemita na severozápadní hranici areálu, spolu s ostřicí žitnou (Carex secalina).
Mělké tůně, rákosiny, pastviny a slané louky v nivě Trkmanky u Rakvic – s téměř 7 ha největší slanisko ze všech projektových lokalit. Roste tu pcháč krátkohlavý (Cirsium brachycephalum), drobnokvět pobřežní (Samolus valerandi) a proskurník lékařský (Althaea officinalis) a v tůních se rozmnožuje kuňka obecná (Bombina bombina).
„Kosteliska“ je pracovní název projektu pro ptačí park Kosteliska u řeky Kyjovky na okraji Hodonínské doubravy. Pastva tu udržuje vlhké louky, tůně a rákosiny otevřené pro bahňáky a čolka dunajského (Triturus dobrogicus) a žije tu vzácná populace užovky stromové (Zamenis longissimus).
Vlhké louky a řada mělkých tůní v nivě Moravy u Moravského Písku. Na okrajích roste slanomilný jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum) a v tůních se rozmnožuje kuňka obecná (Bombina bombina) a čolek dunajský (Triturus dobrogicus).
Rozloha lokality
66,9 ha
Katastrální území
Moravský Písek, okres Hodonín
Spásají
Uherský stepní skot
Druhy z tohoto příběhu
Užovka obojková Natrix natrix
Foto z dronu: Antonín Zajíček
IV
Kdo tu žije
Devět druhů, na kterých je vidět, co slaniska a vlhké louky potřebují. Ne všechny jsou oficiálními cílovými druhy projektu, ale každý z nich závisí na péči, kterou projekt obnovuje.
Živočichové
CR
Vodouš rudonohý
Tringa totanus
„Moje červené nohy jen tak nepřehlédneš – a uslyšíš mě taky. Když se něco blíží, spustím poplach jako první.“
Více o druhuMéně
Nápadný bahňák s dlouhými červenými nohami. Hnízdí na vlhkých loukách a nízkých mokřadech.
Co potřebuje
Otevřenou krajinu s krátkou vegetací, mělkou vodou a dobrým rozhledem. Je jedním z cílových druhů ptáků projektu.
Červený seznam ČR
kriticky ohrožený (CR)
Zákonná ochrana
kriticky ohrožený druh
Lokality
Kosteliska
Trkmanec-Rybníčky
Hevlínské jezero
Foto: Jiří Bohdal
Slíďák tatarský
Lycosa singoriensis
„Pavučinu u mě nehledej, žádnou nespřádám. Sedím u vchodu do nory a čekám. Jakmile se kořist přiblíží, vyrazím.“
Více o druhuMéně
Patří k největším pavoukům střední Evropy. V půdě si vyhrabává noru, ve které se ukrývá, číhá na kořist a samice v ní střeží vajíčka.
Co potřebuje
Slunná, otevřená místa s řídkou vegetací – pro tohoto pavouka záleží na holém povrchu půdy stejně jako na rostlinách a vodě.
Červený seznam ČR
nehodnocen
Zákonná ochrana
není zvláště chráněn
Lokality
Trkmanec-Rybníčky
Kosteliska
Foto: Magnific (stock)
VU
Čejka chocholatá
Vanellus vanellus
„Moje mláďata opustí hnízdo pár hodin po vylíhnutí, a tak potřebují volnou, nezarostlou půdu, po které můžou běhat. A kdo se přiblíží moc blízko, toho zaženu.“
Více o druhuMéně
Pták s dlouhou chocholkou, který na zemi hledá potravu i hnízdí – na otevřených loukách, polích a mokrých místech.
Co potřebuje
Otevřený, nízký porost s dobrým rozhledem. Není cílovým druhem projektu, ale ukazuje, proč by mokré louky neměly zarůst.
Červený seznam ČR
zranitelný (VU)
Zákonná ochrana
není zvláště chráněn
Lokality
Hevlínské jezero
Vrbovecký rybník
Foto: Lubomír Hlásek
NT
Užovka obojková
Natrix natrix
„Ve vodě jsem jako doma, ale ráda se také vyhřívám na slunci. A neboj – jedovatá nejsem!“
Více o druhuMéně
Užovka, kterou často potkáte u tůní a rybníků. Výborně plave a živí se hlavně obojživelníky. Poznáte ji podle světlých půlměsíčků za hlavou.
Co potřebuje
Tůně s dostatkem kořisti, suchá a slunná místa k vyhřívání a bezpečné úkryty v okolí. Propojuje vodní a suchozemskou část mokřadu.
Červený seznam ČR
téměř ohrožený (NT)
Zákonná ochrana
ohrožený druh
Lokality
Slanisko Dobré Pole
Slanisko Novosedly
Kosteliska
Trkmanec-Rybníčky
Vypálenky
Husí pastviště
Vrbovecký rybník
Hevlínské jezero
Trávní dvůr
Foto: Marie Kotasová Adámková
Ohniváček černočárný
Lycaena dispar
„Když svítí slunce, moje oranžová křídla září jako malý plamínek. Hledej mě na otevřených loukách a kolem mokřadů.“
Více o druhuMéně
Motýl s jasně oranžovými křídly a evropsky významný druh. Projektový monitoring ho potvrdil na několika lokalitách.
Co potřebuje
Pestré vlhké louky, které nepokrývá souvislý vysoký porost. Pomáhá mozaikovitá pastva a kosení.
Červený seznam ČR
není zařazen
Zákonná ochrana
silně ohrožený druh; evropsky významný druh (Natura 2000)
Lokality
Slanisko Dobré Pole
Slanisko Novosedly
Trávní dvůr
Vrbovecký rybník
Foto: Marie Kotasová Adámková
VU
Saranče slaništní
Aiolopus thalassinus
„Na holé, slané půdě mě moje zelenohnědé zbarvení skoro schová. Kde tráva zaroste vysoko a hustě, tam pro mě není místo.“
Více o druhuMéně
Vzácná saranče slanisk, poznáte ji podle červených holení zadních nohou.
Co potřebuje
Holou slanou půdu s nízkou, řídkou vegetací – ze všech šesti živočichů je se slanisky spjatá nejvíc. Na Slanisku Dobré Pole žije tam, kde porost zůstává nízký a slanomilné rostliny nevytlačí vysoká tráva.
Červený seznam ČR
zranitelný (VU)
Zákonná ochrana
není zvláště chráněn
Lokality
Slanisko Dobré Pole
Foto: Josef Hlásek
Rostliny
CR
Pcháč krátkohlavý
Cirsium brachycephalum
„Moji příbuzní, běžné pcháče, rostou skoro všude – u cest i na polích. Já v Česku rostu jen na dvou místech a obě jsou u Rakvic.“
Více o druhuMéně
Statná, ostnitá rostlina s růžovými květy. Roste na těžších zasolených půdách, které bývají alespoň část roku zaplavené, a kvete od léta do začátku podzimu. Je panonským endemitem – jeho přirozený areál leží v Panonské nížině a jižní Morava tvoří jeho severozápadní okraj. V Česku roste jen na dvou lokalitách, obou u Rakvic na Břeclavsku.
Co potřebuje
Souhru zasolené půdy, sezónního zamokření a pravidelného narušování stanoviště. Při změně vodního režimu nebo ústupu hospodaření ho mohou vytlačit husté porosty rákosu, ostřic a sítin.
Červený seznam ČR
kriticky ohrožený (CR)
Zákonná ochrana
kriticky ohrožený druh; evropsky významný druh (Natura 2000)
Lokality
Trkmanec-Rybníčky
Trkmanské louky
Foto: Marie Kotasová Adámková
CR
Sivěnka přímořská
Lysimachia maritima
„Podívej se zblízka – korunní lístky nemám. To, co vypadá jako malý růžový kvítek, je můj kalich. A kde rostu já, tam je slanisko ještě v pořádku.“
Více o druhuMéně
Drobná vytrvalá rostlina slanisek s dužnatými lístky a nenápadnými růžovými až bělavými květy. V české krajině je vzácná a z řady dřívějších lokalit už vymizela.
Co potřebuje
Slanou půdu. Ohrožují ji změny vodního režimu i zarůstání stanovišť.
Červený seznam ČR
kriticky ohrožený (CR)
Zákonná ochrana
kriticky ohrožený druh
Lokality
Slanisko Dobré Pole
Foto: Marie Kotasová Adámková
CR
Bahenka šášinovitá
Crypsis schoenoides
„Když voda ustoupí, přichází moje chvíle! Vyklíčím, vykvetu a vysemením se dřív, než si mě někdo všimne – a pak čekám na další dobrý rok.“
Více o druhuMéně
Drobná, nenápadná tráva obnaženého bahnitého dna tůní, které občas vysychají. Snáší zasolenou půdu a celý svůj životní cyklus stihne v krátké době po ústupu vody.
Co potřebuje
Tůně, které se přirozeně plní a vysychají, a bahno bez hustého porostu. Semena přečkají v půdě i nepříznivé roky, takže vyschlé dno tůně není mrtvé dno.
Červený seznam ČR
kriticky ohrožený (CR)
Zákonná ochrana
kriticky ohrožený druh
Lokality
Slanisko Novosedly
Trkmanec-Rybníčky
Trkmanské louky
Foto: Martin Liška
Kategorie ohrožení: Červený seznam ohrožených druhů ČR (AOPK ČR, 2017). Zákonná ochrana: vyhláška č. 395/1992 Sb.
V
Před projektem
Co se pokazilo: pět problémů, které spolu většinou souvisejí.
Až do počátku 20. století formovala pastva většinu českých nížin. Obecní pastviny často zabíraly i více než třetinu katastru obce. Po zrušení poddanství v roce 1848 se mnoho pastvin rozdělilo a rozoralo. Velkochov ovcí upadl, protože na evropské trhy dorazila levná vlna z Austrálie a Jižní Ameriky, a pěstování pícnin umožnilo chovat skot ve stájích. Hlad po půdě ve 30. letech a nástup umělých hnojiv ukončily společnou pastvu v nížinách Moravy. Kolektivizace tento proces jen dokončila. Poslední dobytek pasený na svazích, mezích a příkopech zmizel z vesnic koncem 60. a začátkem 70. let 20. století.
Dlouho bránila pastvě i samotná ochrana přírody: až do konce 70. let byla v řadě chráněných území zakázána z obavy, že zničí vzácné rostliny. Když pastva skutečně ustala, ukázalo se, že okus a sešlap jsou pro mnoho z nich nezbytnou podmínkou existence.
Pastva dobytka u Klentnice pod Pavlovskými vrchy, historická fotografie. Foto: archiv SCHKO PálavaKosení a odvoz sena v údolí Dyje, historická fotografie. Foto: Lubor Durda
Travní porosty kolem lokalit, 1845–2023
Podíl na rozloze katastrálního území jednotlivých lokalit. Silná čára je průměr devíti katastrů, tenké čáry jednotlivé katastry.
Zdroj: projektová data – využití půdy v katastrech projektových lokalit, 1845–2023.Zobrazit data jako tabulku
2
Zarůstání nežádoucími druhy
Když skončila pastva, zaplnily volné místo rychle rostoucí rostliny. Některé jsou invazní: byly zavlečeny z jiných kontinentů, agresivně se šíří a vytlačují původní druhy. Jiné jsou expanzivní: původní rostliny, které převládnou, jakmile se pozemek přestane využívat. Výsledek je v obou případech stejný – vysoký, hustý porost, který nízké rostliny slanisek zastíní nebo udusí.
Invazní
Zlatobýl
Solidago spp.
Severoamerické zahradní rostliny. Každá lodyha rozptýlí větrem obrovské množství semen a plazivé oddenky pak vytvoří husté porosty. Brzdí je seč těsně před květem a pravidelná pastva. Na všech projektových lokalitách.
Foto: Marie Kotasová Adámková
Invazní
Slunečnice topinambur
Helianthus tuberosus
Severoamerická hlíznatá plodina, která utekla ze zahrad. Hlízy zanesené vodou nebo se zeminou vyraší ve vysoké husté porosty podél potoků a na vlhkých loukách; opakovaná letní seč je vyčerpá. Na čtyřech lokalitách: Hevlínské jezero, Husí pastviště, Kosteliska a Trkmanec-Rybníčky.
Foto: Marie Kotasová Adámková
Invazní
Astřička novobelgická
Symphyotrichum novi-belgii
Severoamerické zahradní astry, které zplaněly podél řek a na vlhkých loukách. Šíří se semeny i plazivými oddenky do hustých trsů, jež vytlačují původní rostliny včetně vzácné hvězdnice panonské. Na sedmi z deseti lokalit.
Foto: Marie Kotasová Adámková
Invazní
Javor jasanolistý
Acer negundo
Severoamerický javor, který se sám vysévá v nivách a na opuštěných polích. Pařezy silně obrážejí, a proto je nutné ho odstranit důkladně; ponechaný mění otevřené louky ve stinné houštiny. Na všech projektových lokalitách.
Foto: Tomáš Vrána
Expanzivní
Rákos obecný
Phragmites australis
Původní tráva, ale tam, kde skončí pastva a hromadí se živiny, se šíří dlouhými výběžky do vysokých hustých porostů. Pastva skotu a buvolů spolu se sečí porost znovu otevírá. Na všech projektových lokalitách.
Foto: Archiv ENVIROP
Expanzivní
Třtina křovištní
Calamagrostis epigejos
Původní tráva, které se daří na opuštěných loukách. Oddenky se šíří do hustých jednotvárných porostů a silná vrstva odumřelých listů dusí menší rostliny. Oslabuje ji seč a pastva. Na všech projektových lokalitách.
Foto: Marie Kotasová Adámková
Expanzivní
Svída krvavá
Cornus sanguinea
Původní keř, jehož plody roznášejí ptáci a který obráží z kořenů. Na neobhospodařovaných loukách vytváří husté houštiny. Není cílovým druhem projektu, ale roste na všech lokalitách.
Foto: Antonín Zajíček
InvazníExpanzivní
Kde rostly nežádoucí rostliny před projektem
Odhadnutá pravděpodobnost, že dané místo v roce 2022, ještě před projektem, pokrývaly invazní nebo expanzivní rostliny. Odhad pochází z modelu strojového učení nad leteckými snímky ČÚZK a družicovými daty PlanetScope; hodnoty pod 0,2 (invazní) a 0,25 (expanzivní) nejsou zobrazeny. Čím tmavší barva, tím vyšší pravděpodobnost.
méně pravděpodobnévíce pravděpodobnéhranice lokality
Vypálenky: Rákos, zlatobýl a astry.
Trávní dvůr: Zlatobýl a rákos.
Kosteliska: Zlatobýl, slunečnice topinambur, astry a rákos.
Hevlínské jezero: Rákos a svída. Svída v současné verzi detekčního modelu není, ale pokrývala velkou část jižní části lokality.
Trkmanské louky: Rákos, svída a javor jasanolistý. Svída a javor v současné verzi detekčního modelu nejsou.
Ve 20. století byla krajina kvůli intenzivnímu zemědělství odvodněna; hladina podzemní vody klesla a soli přestaly vzlínat k povrchu. V posledních desetiletích k tomu přibývá růst teplot a častější sucha, obojí spojené se změnou klimatu.
Vyschlé dno tůně na Trkmanci-Rybníčkách. Foto: Marie Kotasová Adámková
Každý proužek je jeden rok
Průměrná roční teplota vzduchu na stanici Lednice, 1961–2023. Modré roky byly chladnější, červené teplejší než průměr let 1961–1990.
+1,9°Ctepleji než v letech 1961–1990
27tropických dnů ročně (30 °C a více), dříve 11 v letech 1961–1990
19612023
Data: ČHMÚ, denní teplota vzduchu, stanice Lednice, 1961–2023. Posledních deset let (2014–2023) ve srovnání s obdobím 1961–1990.
Zarostlá informační tabule u Hevlínského jezera. Foto: anonymous author, mapy.com
5
Sejde z očí, sejde z mysli
Přestože jsou tyto lokality chráněné a cenné, znal je málokdo. Místní na ně téměř nechodili: přístup byl špatný a informací bylo málo.
Pokud děti nevyrůstají s poznáním přírody a neváží si jí, nebudou jí rozumět. A pokud jí nebudou rozumět, nebudou ji chránit. A pokud ji nebudou chránit, kdo to udělá?
VI
Co děláme
Většina práce je tradiční: zvířata, kosení a výřezy. Několik metod je nových.
Proč právě toto plemeno? Je nenáročné a zdravé, zvládne vodu i sucho, pochází z panonských stepí a v regionu se tradičně chovalo, například v Dubňanech. Posouváním si ho prohlédnete část po části.
Dlouhým jazykem uškubává vegetaci a vytváří pestrou mozaiku spasených a nespasených míst s různými rostlinami a živočichy. Okusuje i listí a kůru, čímž vytváří otevřené prosluněné porosty. Trvale zastíněná místa jsou výrazně druhově chudší.
Foto: Nina Babicová
2
Rohy
Pomocí rohů loupe kůru a láme větve náletových dřevin. Zahání také predátory, jako jsou vlci, lišky a psi.
Foto: Nina Babicová
3
Tělo a srst
Zimní srstí si ptáci rádi vystýlají hnízda. Špačci jí na zádech sbírají hmyz a stádo často provázejí vlaštovky a konipasi. Kde se dobytek rád válí, vznikají holá místa, kde mohou hnízdit například samotářské včely.
Foto: Ondřej Ryška
4
Kopyta
Kopyta rozdupávají plošky půdy a vytvářejí prostor pro konkurenčně slabé druhy – často vzácné rostliny a hmyz. Na Vypálenkách skot prošlapal celé sítě cestiček v bývalých rákosinách.
Foto: Antonín Zajíček
5
Trus
Na kravském trusu se živí pestrá společenstva hmyzu a hub a na nich zase živočichové, kteří tento hmyz loví – mezi nimi dudek chocholatý, který na spásaných pastvinách s nízkým porostem hledá velký hmyz.
Foto: Archiv ENVIROP
Ilustrace: Matúš Hrnčiar.
Každé zvíře se pase jinak
Skot
Nevybíraví spásači: spasou víceméně všechno včetně bylin a porost vypásají na výšku kolem 5 cm. Zvládnou i vyšší porost a díky své hmotnosti půdu výrazně narušují.
Vodní buvoli
Nenároční a nevybíraví. Ochotně spásají rákos, sežerou i zlatobýl, i když ho nevyhledávají, a okusují vrbové křoviny. Díky širokým paznehtům se neboří ani do podmáčené půdy a válením v bahně prohlubují tůně pro obojživelníky a hmyz.
Koně a poníci
Rostliny zachytávají pysky a odhryzávají je nízko u země, zhruba na 3 cm; žerou hlavně trávy. Koně jsou těžcí a hodí se tam, kde je potřeba půdu narušit a utužit – třeba na slaniska. Poníci jsou lehčí a ochotně spásají i třtinu křovištní (Calamagrostis epigejos), vysokou expanzivní trávu, které se ostatní zvířata spíš vyhýbají.
Ovce
Vybíravé: vyhýbají se vyšším kvetoucím travám a spásají spodní patro porostu až na 2–3 cm. Jsou lehké, takže půdu téměř nenarušují.
Kozy
Spasou i vysoké trávy, raději ale okusují širokolisté byliny a hlavně listy a výhonky dřevin – ideální po odstranění křovin.
Foto: Skot – JMP ČSO; Vodní buvoli – Radek Miča; Koně a poníci – Matúš Hrnčiar; Ovce – Nina Babicová; Kozy – Nina Babicová. Zdroje: AOPK ČR – Pastva (palava.aopk.gov.cz/pastva); AOPK ČR – vodní buvoli na NPR Slanisko u Nesytu (2025); Ekolist, 31. 7. 2024; Ochranářská příručka – exmoorský pony; Menard et al. (2002), Journal of Applied Ecology 39.
2
Kosení, výřezy a výsev
Kosení
Kam zvířata nemohou, tam kosíme. Některá místa kosíme ručně, plochy jsou ale často velké, a proto jsme v rámci projektu pořídili nezbytného pomocníka: traktor se sekačkou, lisem na balíky a nakladačem. Pomáhá i s odklízením hnoje a převozem balíků.
Foto: Marie Kotasová Adámková
Výřezy
Odstraňujeme nálety a invazní dřeviny a prosvětlujeme zarostlý les, aby se k zemi znovu dostalo světlo.
Foto: Marie Kotasová Adámková
Pálení
Klest z výřezů, který nejde jinak využít, pálíme na místě. Oheň používáme jen za jasně daných podmínek: za vhodného počasí, ve správné roční době a po dohodě s hasiči.
Foto: Marie Kotasová Adámková
Výsev regionálních směsí
Na Vypálenkách jsme na 2,2 ha louky silně zarostlé zlatobýlem (Solidago) vyseli směsi ze semen místních rostlin, aby původní druhy mohly znovu obsadit plochu, jakmile zlatobýl potlačíme.
Foto: Archiv ENVIROP
Výsev poloparazitů
Poloparazitické rostliny, jako je černýš rolní (Melampyrum arvense), se napojují na kořeny dominantních rostlin – trav, ale i invazních zlatobýlů – a berou jim vodu a živiny. Tím je oslabují a uvolňují místo pro další rostliny. Metodu zatím zkoušíme na malé ploše na Kosteliskách, než ji použijeme ve větším měřítku.
1. rok: hustý porost posekáme a vysejeme černýš rolní
2. rok: černýš vyklíčí a napojí se na kořeny dominantních rostlin
3. rok: dominanty slábnou – v českém polním pokusu klesla pokryvnost zlatobýlu za tři roky z 80–90 % na zhruba 10 %
Později: postupně se vracejí další druhy; plnohodnotná louka potřebuje víc času
Foto: Marie Kotasová Adámková
3
Nové domovy pro živočichy
Hlavaté vrby
Hlavaté vrby nejsou zvláštní druh, ale vrby, jejichž větve se pravidelně ořezávají ve výšce hlavy. Časem vytvoří krátký, silný kmen zakončený „hlavou“ se vzpřímenými výhony. Stejně se dříve ořezávaly i topoly, lípy nebo jasany a poskytovaly dřevo, proutí na košíky i píci pro dobytek.
Dnes jsou hlavaté vrby často bez péče a mizí – a s nimi i vzácný hmyz, netopýři a ptáci, kteří je potřebují. Projekt proto ořez na hlavu obnovuje.
1
První řez
Mladou, rovnou vrbu seřízneme ve výšce hlavy – a během pár měsíců znovu obrazí.
Hned po řezuO pár měsíců později
Foto: Marie Kotasová Adámková
2
Pravidelný ořez na hlavu
Výhony se ořezávají každých několik let. To, co vypadá jako týrání, ve skutečnosti mnohonásobně prodlužuje život jinak krátkověkých vrb.
Foto: Marie Kotasová Adámková
3
Hlava se rozšiřuje a praská
Postupně se hlava rozšíří a začne praskat. V kmeni vznikají dutiny.
Foto: Nina Babicová
4
Nastěhují se nájemníci
V dutinách najde domov hmyz, netopýři i ptáci, včetně ohrožených druhů, jako je páchník hnědý (Osmoderma barnabita) nebo dudek chocholatý (Upupa epops).
Strakapoud velký na staré hlavaté vrbě na Slanisku Novosedly Video: Jiří Loos
Zdroj: AOPK ČR – Ořez vrb na hlavu (palava.aopk.gov.cz/orez-vrb-na-hlavu). Ilustrace: Matúš Hrnčiar.
Staré a mrtvé dřevo
Staré a mrtvé dřevo, tlející pařezy a pomalu se rozpadající souše jsou životním prostorem pro stovky druhů, hlavně hmyzu, ale i hub a ptáků. Proto část vyřezaného dřeva necháváme na lokalitě.
Foto: Archiv ENVIROP, Matúš Hrnčiar. Zdroj: AOPK ČR – Staré a mrtvé dřevo (palava.aopk.gov.cz/stare-a-mrtve-drevo).
Hadník
Na Kosteliskách, kde žije vzácná populace užovky stromové (Zamenis longissimus), jsme postavili hadník z naskládaných kmenů. Hadi se na něm vyhřívají a ukrývají se v mezerách mezi kmeny. Tlející rostlinný materiál uvnitř takových úkrytů udržuje teplo a vlhko – ideální podmínky pro vývoj vajíček.
Lokality mají budoucnost jen tehdy, když je lidé znají a váží si jich. Spolupracujeme s médii, vedeme exkurze, přednášíme a na lokalitách instalujeme informační tabule.
Česká televize natáčí na Husím pastvišti v den, kdy sem dorazili vodní buvoli – na první lokalitu na jižní Moravě s těmito zvířaty. Reportáž ČT24 ↗Foto: Luděk Adámek
Entomologická exkurze na Vrbovském rybníku, 2025. Foto: Zdenko Večerík
Marie Kotasová Adámková představuje projekt na setkání LIFE Platform Meeting o ochraně obojživelníků a plazů ve španělském Santanderu, 2024. Foto: Júlia Buchtová
Banner projektu na Husím pastvišti. Foto: Archiv ENVIROP
Informační tabule na Slanisku Novosedly. Foto: Marie Kotasová Adámková
VII
Jak změny sledujeme
Zda naše práce pomáhá, rozhodují samotné druhy. Jejich počty, rok po roce, jsou hlavním měřítkem úspěchu.
Odborníci v určených obdobích roku procházejí lokality po stálých trasách. Mezi jejich návštěvami za nás sledují a poslouchají přístroje.
Fotopasti
Fotopast pořídí snímek pokaždé, když se před ní něco pohne. V noci scénu přisvítí infračervené světlo, které zvířata neruší. Používáme je hlavně pro ptáky a savce, ve dne ale zachytí i plazy – třeba vyhřívající se želvu nebo užovky.
Fotopast ukrytá v rákosíFoto: Marie Kotasová Adámková
Odolné záznamníky visí na stromech a týdny se v nastavených časech zapínají, ve dne i v noci. Odborníci pak z nahrávek s pomocí softwaru, který rozpoznává hlasy, určují druhy. Nejlépe fungují pro ptáky a obojživelníky, někdy i pro savce.
Samec sýkořice vousaté (Panurus biarmicus). Kroužek na noze prozrazuje, že už byl jednou chycen. Foto: Marie Kotasová Adámková
Odchyt do nárazových sítí
Jemné tmavé sítě se natáhnou mezi tyče v porostu. Za letu jsou špatně vidět, a tak do nich ptáci vletí a měkce spadnou do kapsy sítě. Kroužkovatelé každého ptáka opatrně vyjmou, určí druh, věk a pohlaví, změří ho, zváží, označí kroužkem a pustí.
Odchyt do sítí není součástí systematického monitoringu, využíváme ho hlavně při exkurzích a akcích pro veřejnost. S každým ptákem zacházíme s maximální opatrností.
2
Bezobratlí
Hmyz, pavouci a další bezobratlí jsou drobní, nesmírně rozmanití a žijí všude od půdy po koruny stromů. Žádná metoda nenajde všechny, proto jich kombinujeme několik.
1 / 8
Individuální sběr
Odborníci prohledávají porost, zem, mrtvé dřevo i vodu a sbírají, co najdou – třeba tohoto potápníka.
Najde: velké či nápadné druhy a ty, které se skrývají pod kameny, ve dřevě nebo ve vodě
Foto: Marie Kotasová Adámková
2 / 8
Smýkání
Pevnou síťkou se smýká po trávě a květech.
Najde: ploštice, křísy, rovnokřídlé, pavouky
Foto: Zdenko Večerík
3 / 8
Vysávání
Upravený fukar vysaje drobné živočichy z rostlin i z povrchu půdy.
Najde: drobné křísy, pavouky a brouky v nízkém či hustém porostu
Foto: Marie Kotasová Adámková
4 / 8
Sklepávání
Do větví se poklepe tyčí a živočichové spadnou do rámu drženého pod nimi.
Najde: brouky, ploštice a pavouky na stromech a keřích
Foto: Zdenko Večerík
5 / 8
Zemní pasti
Kelímky zapuštěné do úrovně terénu zachytí živočichy, kteří do nich vlezou.
Najde: střevlíky, pavouky a další druhy žijící na zemi
Foto: Archiv ENVIROP
6 / 8
Nárazové pasti
Průhledná přepážka zastaví letící hmyz, který spadne do nádoby pod ní.
Najde: létající brouky, včetně druhů žijících ve starých stromech
Foto: Marie Kotasová Adámková
7 / 8
Lákání na světlo
V noci láká lampa s bílým plátnem hmyz, který létá za tmy.
Najde: noční motýly a další noční hmyz
Foto: Marie Kotasová Adámková
8 / 8
Průzkum trusu
Kravince se opatrně rozeberou.
Najde: koprofágní brouky
Foto: Zdenko Večerík
3
Rostliny
Pravidelné plošné kontroly v terénu
Botanici pravidelně procházejí lokality a mapují, kde rostou cílové druhy a kde se šíří nežádoucí rostliny.
Foto: Archiv ENVIROP
5 × 5 m
Trvalá plocha u Vrboveckého rybníka z dronu. Měřítko: 5 m. Foto: Antonín Zajíček
Trvalé plochy
70 trvalých ploch
Na lokalitách jsme vytyčili 70 trvalých ploch o velikosti 5 × 5 m. Ke každé ploše v managementované části patří nedaleká kontrolní plocha, kterou necháváme bez zásahu. Díky tomu odlišíme vliv managementu od změn, které způsobilo počasí nebo jiné vlivy.
ManagementKontrola
Na každé ploše botanici zapíší všechny druhy rostlin a jak velkou část plochy každý z nich pokrývá (fytocenologický snímek). Plochy sledujeme také ze vzduchu.
Fytocenologické snímkování. Foto: Marie Kotasová Adámková
4
Shora
Některé části lokalit jsou pěšky těžko dostupné. Drony, letadla a družice mezery doplní a ukážou celou lokalitu najednou. Jejich snímky používáme hlavně k mapování biotopů a jejich změn v čase a k mapování invazních a expanzivních rostlin.
Antonín Zajíček
Dron
DJI Mavic 3 Multispectral a Mavic 3 Pro
Pixel
jednotky cm
Jak často
šestkrát ročně
Mavic 3 Multispectral lokality pravidelně snímkuje: vedle ostrých ortofot zaznamenává i světlo, které lidské oko nevidí, a ukazuje tak stav vegetace. Mavic 3 Pro dokumentuje práci na lokalitách ze vzduchu.
Pastva už běží na devíti z deseti lokalit; jen Trkmanské louky se místo toho kosí.
128ha
spásaných v roce 2026
15,1km
ohradníků kolem pastvin
188
pasoucích se zvířat v roce 2026
9
dlouhodobých partnerů pro pastvu: sedm soukromých chovatelů, nezisková organizace a myslivecký spolek
Kdo se pase v roce 2026
57Skot
9Vodní buvoli
9Koně a poníci
103Ovce
10Kozy
Ikony: OpenMoji (openmoji.org), CC BY-SA 4.0.
Kde se pase
Vyberte rok a lokalitu.
Foto: Antonín Zajíček
4Skot (Galloway)
5,3 ha
≈ 0,7 t spasené vegetace (odhad)
10Skot (Galloway, včetně 6 telat)
7,1 ha
≈ 8,1 t spasené vegetace (odhad)
9Skot (Galloway: 6 jalovic, kráva, býk a tele)
7,1 ha
Foto: Antonín Zajíček
V roce 2024 bez záznamu o pastvě.
4Skot (včetně 2 telat)
1,7 ha
≈ 1 t spasené vegetace (odhad)
7Kozy
5Skot (4 jalovice a kráva)
1Vodní buvoli
12,3 ha
Foto: Antonín Zajíček
Zatím není v záznamech o pastvě.
Zatím není v záznamech o pastvě.
100Ovce (skopci)
10,6 ha
Foto: Antonín Zajíček
17Kozy
1Ovce
5Skot
5 ha
≈ 7,2 t spasené vegetace (odhad)
1Ovce
6Skot
5 ha
≈ 8,5 t spasené vegetace (odhad)
6Skot (včetně 1 telete)
1Ovce
1Kozy
5 ha
Foto: Antonín Zajíček
3Koně
24Ovce
2Poníci
2,5 ha
≈ 9,7 t spasené vegetace (odhad)
5Koně
2Poníci
2,6 ha
≈ 17,6 t spasené vegetace (odhad)
4Koně
3Poníci
2Kozy
2Ovce
2,6 ha
Foto: Antonín Zajíček
3Vodní buvoli
5,7 ha
≈ 4,7 t spasené vegetace (odhad)
3Vodní buvoli
5,7 ha
≈ 5,6 t spasené vegetace (odhad)
3Vodní buvoli
5,7 ha
Foto: Antonín Zajíček
Kosí se, nepase
Kosí se, nepase
Kosí se, nepase
Foto: Antonín Zajíček
V roce 2024 bez záznamu o pastvě.
15Skot (uherský stepní)
29,1 ha
≈ 10,3 t spasené vegetace (odhad)
15Skot (uherský stepní)
40,7 ha
Foto: Antonín Zajíček
6Skot
3,2 ha
≈ 2,5 t spasené vegetace (odhad)
6Vodní buvoli
2Koně
8,2 ha
≈ 17,3 t spasené vegetace (odhad)
5Vodní buvoli
8Skot (7 krav a býk)
2Koně (občas)
8,3 ha
Foto: Antonín Zajíček
V roce 2024 bez záznamu o pastvě.
14Skot (uherský stepní)
18 ha
≈ 19,1 t spasené vegetace (odhad)
14Skot (uherský stepní)
36 ha
Data: záznamy o pastvě od partnerů projektu a aktuální stav stád (září 2026). Přehled zvířat je součtem údajů za rok 2026 v mapě; počty zvířat jsou nejvyšší současně zaznamenané počty. Pro roky 2024 a 2025 je množství spasené vegetace (sušina) odhadnuto z počtu zvířat, délky pastevní sezony a obvyklé denní spotřeby jednotlivých druhů. Délka ohradníků je obvod pastvin v roce 2026.
2
Nastavený management
183ha
z plánovaných 506 ha už je v péči – pastva, kosení, výřezy a další opatření
506 ha
Plošně se kosí 13,5 ha, na Trkmanských loukách a na Vypálenkách.
3
Méně nežádoucích rostlin, otevřenější krajina
7,5ha
méně plochy s invazními rostlinami než v roce 2023 (−17 %)
17,3ha
méně plochy s expanzivními rostlinami než v roce 2023 (−15 %)
3,4ha
největší úbytek invazních rostlin podle plochy, na Trkmanci-Rybníčkách (−54 %). Relativně nejvíc ubyly na Slanisku Dobré Pole (−60 %), ale jen na 0,3 ha.
7,9ha
největší úbytek expanzivních rostlin podle plochy i podílu, na Hevlínském jezeře (−83 %)
Invazní a expanzivní rostliny dohromady pokrývaly v roce 2023 163 ha hodnocené plochy a v roce 2026 137 ha (−16 %). Ustoupily na devíti z deseti lokalit. Mapováno z leteckých, družicových a dronových snímků a ověřeno v terénu.
Pokryvnost podle lokalit a let
Jak velkou část plochy pokrývají invazní nebo expanzivní rostliny. Přepínejte mezi oběma skupinami a mezi roky 2023 a 2026 a vyberte lokalitu.
Pokryvnost invazních rostlin
0–10 %
10–30 %
30–50 %
50–70 %
70–90 %
> 90 %
(zatím) nehodnoceno
Pokryvnost expanzivních rostlin
0–10 %
10–30 %
30–50 %
50–70 %
70–90 %
> 90 %
(zatím) nehodnoceno
Před a po
20242026
Foto: Antonín Zajíček↔ Posunutím porovnejte Hevlínské jezero: z nejcennějších, periodicky zaplavovaných částí na jihu a západě se odstranila svída a invazní rostliny; posekal se rákos, prohloubily se tůně a prosvětlil se les.
20222026
Pro přiblížení podržte Ctrl (na Macu ⌘) a točte kolečkem · tažením posunete
Kosteliska z dronu, 2026: stejná louka bez pastvy (vlevo) a spásaná (vpravo). Tam, kde se zvířata pasou, řídne rákos, invazní rostliny i keře. Foto: Antonín Zajíček
4
Více druhů
820
druhů suchozemských bezobratlých zjištěných v roce 2026, oproti 614 v roce 2023
31
druhů koprofágních brouků, oproti 6 v roce 2023 – žijí v trusu pasoucích se zvířat
Zjištěné druhy podle let
Počet druhů zaznamenaných v jednotlivých letech. Počty za rok 2026 nejsou konečné. Mezera = data (zatím) nejsou k dispozici. Data: monitoring projektu LIFE in Salt Marshes 2023–2026.
Příběh úspěchu
Pcháč, který se rychle vrátil
Na Trkmanských loukách kdysi rostl kriticky ohrožený pcháč krátkohlavý (Cirsium brachycephalum) ve velkém množství, dokud se nerozšířil rákos a louky přestaly být narušované. Stačily dva roky kosení a narušování starého drnu, aby se vrátil.
stovky rostlin tu opět roste
Foto: autor zatím neuveden, Nina Babicová
20222026
Foto: Antonín Zajíček↔ Posunutím porovnejte Trkmanské louky z dronu před kosením a po něm.
Příběh úspěchu
Slanisko Dobré Pole v květu
Slanisko Dobré Pole znovu kvete a je plné slanomilných rostlin.
Záznamy projektu, 2023 až červen 2026. Počty účastníků jsou minimum: u několika akcí se účastníci nepočítali. Kromě toho projekt představil 12 přednášek a posterů na konferencích.
Příběh pokračuje
Projekt je v plném proudu a slaniska už reagují. Příběh budeme doplňovat, jak bude pokračovat monitoring a přibývat nové výsledky.
CR
VU
NT
VU
CR
CR
CR
Hned po řezu
O pár měsíců později
Přehrát video · 0:31
5 × 5 m
20242026
20222025
Bez pastvyS pastvou
20222026
